Mgr. Ing. arch. Jan Pospíšil, Ing. arch. Pavel Pospíšil
Metrostav DIZ
První plány na výstavbu tělocvičny u Drahotušské školy pochází už z 80ých let. I přes urgentní potřebu a některé další nedotažené pokusy v průběhu posledních desetiletí se realizaci podařilo dotáhnout až v roce 2023.Výstavba v období šokových cenových skoků si vyžádala co nejekonomičtější řešení. Tvarové řešení vychází z jednoduchého provozního schéma. Sportovní plocha je umístěna v hlavním objemu - čistém kvádru. V podnoži, která kvádr ze dvou stran obepíná je umístěno zázemí a komunikační páteř. Nad průnikem podnože a hlavní hmoty je umístěna tribuna. Podnoží je tělocvična rovněž napojena na stávající objekt školy. Měřítkem i orientací vstupu se podnož odkazuje na okolní zástavbu řadových domků. Komunitní význam posiluje vstupní prosklená stěna, která umožní průhled z hlavní ulice přímo na sportovní plochu.
Fasáda podnože je opatřena břízolitem, který nabízí výjimečnou kvalitu ve své trvanlivosti a rovněž představuje současný, avšak mizící kontext okolí. Citlivé oko spatří v jeho živých odlescích slídy poetickou reakci na to dobré ze stavitelství 70ých a 80ých let. Tento kontext se snažíme uchovat. Samotná hala je utilitárně obalena sendvičovými panely. Barevné sjednocení je výrazným prvkem návrhu. Osoby citlivé na barevnou symboliku, objeví totožnou barvu ve znacích Drahotuší i Hranic. Prozaickým zdůvodněním je fakt, že použitá barva se nachází v každém základním bezpříplatkovém vzorníku všech výrobců stavebních materiálů. Zvenčí červená sjednocuje a stříbrná/šedá je použita jako akcent. Vevnitř je logika obrácena, šedá vytváří neutrální pozadí aktivit. Vše se sjednocuje v růžové barvě sportovní plochy.
Podnož je zděná z dutinových cihel bez zateplení. Konstrukci haly tvoří železobetonový prefabrikovaný skelet. Střecha je nesena ocelovými příhradovými vazníky. Opláštění je provedeno ze sendvičových tepelně izolačních panelů. Díky této konstrukci mohla výstavba proběhnout v rekordním čase. Komplikované zakládací podmínky si vyžádaly použití vrtaných pilot.
Velkým problémem lokality bylo zadržení dešťových vody. Podloží vsakování neumožňuje. Projekt proto pracuje s omezením odtoku pomocí zelených střech na všech částech domu. Dešťová voda je pak jímána v nádržích a znovu využívána pro splachovaní toalet i zálivku zahrady. Teplo je při nuceném větrání zachycováno rekuperační jednotkou. Rozsah prosklení haly byl pečlivě zvolen pro vyvážení optimálního denního světla a omezení přehřívání. Všechny povrchy jsou ponechány v surové podobě bez zakrývaní sádrokartonem či omítkou. Akustická pohoda je zajištěna využitím heraklitových desek.
