Předseda poroty

Daniel Libeskind je polsko-americký architekt, který si klade za cíl vytvořit architekturu, která bude rezonující, originální a udržitelná. Založil si studio v Berlíně v roce 1989 poté, co vyhrál soutěž na stavbu Židovského muzea v Berlíně.

Praxe Daniela Libeskinda se podílí na navrhování a realizaci různorodé řady městských, kulturních a komerčních projektů po celém světě. Jako hlavní architekt designu pro Studio Libeskind pan Libeskind široce hovoří o umění architektury na univerzitách a odborných summitech.

Získal za svou práci desítky ocenění, včetně Goethovy medaile, Ceny za mír v Hirošimě, Ceny za mír v Drážďanech a Ceny Evropské unie za občanská práva.

Krajinná architektka - PhD v oboru krajinářských technik a estetiky -, bývalá prezidentka a v současnosti čestná členka evropského regionu Mezinárodní federace krajinářských architektů – IFLA EUROPE, bývalá viceprezidentka Mezinárodní federace krajinářských architektů IFLA, členka Národního výboru španělské organizace ICOMOS a Výboru ICOMOS-IFLA pro kulturní krajinu a historické zahrady a mnoha dalších organizací.

Je přednášející a vedoucí kurzů na různých univerzitách ve Španělsku a evropských zemích. Je také financující členkou CITEREA, krajinářské praxe specializované na krajinářskou architekturu a environmentální design s oceňovanými projekty ve Španělsku i v dalších zemích (Belgie, Francie, Itálie atd.). Je také autorkou mnoha výzkumných projektů, článků a knih ve španělštině, francouzštině, angličtině a italštině.

Špela Videčnik a Rok Oman, oba absolventi Lublanské školy architektury a londýnské Architectural Association, založili v roce 1996 studio OFIS arhitekti. Kancelář sídlí v Lublani a v Paříži. Jejich realizovaná tvorba zahrnuje širokou škálu projektů – od veřejných, sportovních, kulturních a sakrálních staveb až po individuální i hromadné bydlení. Akademický výzkum propojuje rozmanité zájmy a zvědavost. Zkoumají evropskou i místní slovinskou identitu v současném architektonickém jazyce, který zahrnuje tradiční znalosti lidové architektury, revitalizace, konverze i novostavby v alpském prostředí. V rámci výzkumu obydlí v extrémních podmínkách realizovali několik alpských úkrytů ve Slovinsku a skleněný dům v poušti ve Španělsku.Tyto poznatky se promítají do jejich konceptů vytvářejících budovy s nízkou energetickou náročností, postavené z přírodních materiálů a založené na principech udržitelnosti – například Hotel Bohinj, studentské bydlení v Paříži nebo nedávná rekonstrukce modernistické dominanty Tiskarna v Lublani.

Autorka je docentkou na Fakultě architektury a designu STU v Bratislavě. Věnuje se systematickému výzkumu bytové architektury. Je laureátkou Ceny profesora Martina Kusého za významnou odbornou a publikační činnost v architektuře a popularizaci slovenské architektury doma i v zahraničí.

Jako kurátorka realizovala několik domácích i mezinárodních architektonických výstav.

V letech 2010–2020 byla šéfredaktorkou časopisu ARCH a od roku 2021 je šéfredaktorkou časopisu PROJEKT.

Anna Svobodová studovala na FUA TUL v Liberci a následně pak na Pražské AVU. Svá studia měla možnost strávit pod vedením Michala Kuzemenského, Emila Přikryla nebo Miroslava Šika. Na ŠA AVU měla po studiích příležitost pedagogicky působit téměř tři a půl roku na pozici asistenta. Dále se obohatila o pedagogickou zkušenost na TUM München, kde vedla spolu s Ondřejem Blahou bakalářské studenty pod záštitou Almannai Fischer. Spolu s Ondřejem Blahou založila studio svobodová blaha, které se snaží nalézat soudobou architektonickouodpověď napříč všemi měřítky.