Ing. arch. Mgr. Rostislav Říha, Ing. arch. Jiří Betlach, Ing. Kateřina Vaníčková, Ing. Olga Svobodová, Ing. Vít Formánek, Ing. Tomáš Pulkrábek, Ing. Michal Makovský
STRABAG a.s.
Pivovar Josefa Fischera léta jen stál, pivo se tu přestalo vařit roku 1979. Chátral, ale nezmizel. Budova si uchovala charakter, polohu v historickém jádru Kralup i svou hmotu. Chtěli jsme vrátit místu duši a vytvořit prostor, který bude lidem skutečně sloužit. Na 6 529 m² vznikla kavárna, knihovna, muzeum, restaurace, ZUŠ a dům dětí a mládeže. A minipivovar, který se sem po 46 letech vrátil.
Areál leží přímo na Palackého náměstí, v srdci historického jádra města. Díky své poloze a měřítku má přirozený potenciál táhnout život do centra. Přízemí je proto otevřené živým parterem přímo do náměstí.
O rekonstrukcích přemýšlíme ve dvou rovinách. První je zachování hodnot, konkrétně otisku doby. Druhá vnáší napětí mezi historií a současností. Historické fasády s pravidelnými pilastry, klenutá nadpraží, výrazné komíny zůstávají dominantní a přiznané. Nové intervence – venkovní únikové schodiště, výtah a nadstavba – jsou jednoznačně odlišeny materiálem. Perforovaný vlnitý plech a subtilní ocelové konstrukce vedle tradiční omítky. Každá vrstva zůstává čitelná.
Dispozičně objekt sdružuje pod jednou střechou provozní celky, které dosud fungovaly roztroušeně po celém městě. ZUŠ dostala vlastní koncertní sál, knihovna přesídlila z Jodlovy ulice, muzeum využívá dvojpodlažní výstavní prostory v místech původních varních hal. Členění místností respektuje polohu stávajících oken a nosných sloupů.
Interiér drží stejnou logiku jako exteriér. Celou budovou prostupují motivy s odkazem na industriální minulost. Skleněné luxferové tvárnice prolínají objekt ve dvou podobách: jako stěna prostupující schodištěm se vzorem imitujícím popínavý chmel, a jako čelní stěna baru v kavárně. Ocelová schodiště z pororoštů propojují podlaží napříč celým objektem. Závěsná svítidla prohlubují prostorový akcent a spolu s přiznanými technologiemi dotváří charakter interiéru. V baletním sálu rytmus černých stínidel odpovídá rytmu dřevěných vazníků nad nimi.
Konstrukčně projekt přinesl řadu nestandardních situací. Chybějící základové konstrukce nahradilo podbetonování, v suterénu se sanovalo výrazně nerovné zdivo, komplikace způsobila spodní voda i trasování vzduchotechniky a zdravotně-technických instalací.
