Prezentace projektu proběhne
Přejít do místnosti

Společenský sál Farního centra v Lidečku

Ateliér a jména autorů

Jan Vojtíšek, Jakub Staník / studio AEIOU s.r.o.

Typ projektu
Novostavba
místo realizace
Lidečko, Lidečko 37, 756 12 Lidečko
investor
Římskokatolická farnost Lidečko, Lidečko 37, 756 12 Lidečko
dodavatel

Lidové domy Jan s.r.o., Dřevovýroba Josefa Slánského Horní Lideč, JANOŠÍK OKNA-DVEŘE s.r.o.

Datum kolaudace
06/2021
Fotograf
Popis hlavní myšlenky projektu

Projekt řeší rekonstrukci fary z 16. století (2. etapa nedokončená) a návrh společenského sálu (1. etapa dokončená) Farního centra Římskokatolické církve v Lidečku. Stavební úpravy reagují na přemístění funkcí v rámci objektu a přizpůsobují jim dispozici tak, aby co nejlépe vyhovovala novým požadavkům. Společenský sál pomyslně uzavírá parcelu, propojuje její části a vytváří prostranství pro venkovní aktivity. Symbolika v pojetí architektury jako procesní cesty podtrhuje význam i účel stavby. Počátek je reprezentativní veřejný prostor před kostelem, sloužící církevnímu i obecnímu setkávání. Následuje cesta kolem zastřešeného veřejného prostoru, venkovního předsálí až k zadní terase zahrnující torzo zdi bývalého hospodářství. Terasa nabízí místo jednak pro farnost (obřady, výstavy, divadlo, koncerty apod.), tak pro obecní spolky či organizace. V prostoru mezi Farním centrem a kostelem dochází k shromažďování lidí z blízkého i vzdálenějšího okruhu tamějšího společenství. Zastřešený prostor je koncipován tak, aby fungoval i za nepříznivého počasí. Dispozičně variabilní společenský sál je navržen konstrukčně jako cihlová stavba s tradičním šindelovým obkladem z modřínu.

technické informace

Venkovní část tvoří sloupková vaznicová konstrukce z jedle a smrku, terasa je modřínová. Zakřivené vazníky jsou z jedlových lepených prvků. Obklad je štípaný šindel z českého modřínu na dřevěném roštu. Střecha s krytinou z lakovaného hliníkového plechu tvoří nezávislou skořápku nad stropem sálu, vzniká tím úložný venkovní meziprostor. Konstrukce sálu je z keramického střepu. Objekt je technicky i technologicky nezávislý na chodu stávající fary. Dešťová voda je ze střechy svedená dvěma koryty z masivního modřínu, hlavní koryto ji odvádí do okrasné kašny v těžišti venkovního shromažďovacího prostoru. Stavba vznikla v místě původního kulturního centra z 50. let.

Šetrnost budovy
Enviromentální certifikace
Typ a dosažená úroveň certifikátu
Hospodaření s vodou
Využívá se dešťová voda pro zalévání?
Využívá se dešťová voda pro další účely, např.  splachování toalet?
Je na budově zelená střecha nebo fasáda?
Využívá se nějak přečištěná šedá voda (např.  z  umyvadel a  sprch)?
Kvalita vnitřního prostředí
Je dostatek čerstvého vzduchu řízen automatizovaně?
Jsou komfortní teploty v letním a zimním období řízeny automatizovaně?
Je zajištěno přirozené osvětlení ve všech pobytových prostorech?
Je umělé osvětlení řízeno automatizovaně?
Je zajištěna akustická pohoda (zejména doba dozvuku)?
Zahrnuje dispoziční řešení prvky zónování a ergonomie?
Principy cirkulární ekonomiky
Využívá se v projektu recyklovaných materiálů?
Využívá se v projektu recyklovatelných materiálů?
Prosazují se v projektu materiály s doloženou Environmentální deklarací o produktu (EPD)?
Využívají se jiné certifikace udržitelnosti materiálů a prvků?
Energetická náročnost
Třída energetické náročnosti budovy dle Průkazu energetické náročnosti budovy
B
Uvažuje se s efektivním energetickým managementem (měření a pravidelná analýza dat o  spotřebách)?
Využívají se obnovitelné zdroje energie (např. solární systém, fotovoltaika)?
Návaznost na okolí
Umožňuje projekt snadné využívání hromadné dopravy?
Podporuje projekt využívání alternativní dopravy (např. cyklo, pěšky apod.)?
Je v blízkém okolí budovy přístup k odpočinkovým přírodním zónám (např. parky)?

Další projekty