doc. Ing. arch. Jakub Cigler, Ing. Eva Neumannová, Ing. arch. Veronika Pechová, Ing. arch. Jan Šebek, Ing. arch. Antonín Štička
Metrostav a.s., Divize 9
Syner, s.r.o.
Savarin je městský palác, jehož současná podoba vznikla v letech 1739-1752 podle návrhu architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Vznikl rozsáhlou přestavbou a spojením několika starších objektů, jejichž původ sahá až do konce 14. století. Rezidenční funkci palác plnil do konce 19. století, a to ve vlastnictví rodů Piccolomini, Nosticů a Silva-Tarouca. Od přelomu 19. a 20. století byl využíván převážně k obchodním a společenským účelům a od roku 1958 je kulturní památkou.
Na počátku projektu byla řešený objekt ve značně zanedbaném stavu a historická hodnota stavby byla skrytá pod vrstvami nekoncepčních úprav z posledních desetiletí. Objekt měl v době tvorby návrhu dehonestující funkční náplň – provozovna rychlého občerstvení, kasino a muzeum komunismu. Záměrem investora je vytvořit v objektu luxusní obchodní jednotky s butikovým prodejem, restaurace a kavárny, které otevřou objekt veřejnosti a zároveň nebudou pro palác destruktivní.
Cílem našeho návrhu bylo respektoval veškeré hodnoty díla K. I. Dientzenhofera, znovu vyzdvihnout význam této stavby, ale zároveň jí přizpůsobit potřebám 21. století.
Prvky určené k zachování byly zrestaurovány dle zpracovaných restaurátorských záměrů, přičemž byla ponechána jejich patina a jsou odlišeny od nově vložených prvků jako jsou vestavby zázemí, nová schodiště a výtahy.
Obnova paláce zahrnovala čtyři základní okruhy, a to úprava a oprava fasády, úprava vnitřních dvorů, revitalizace střešní krajiny a vnitřní dispoziční úpravy.
Jako autoři rekonstrukce věříme, že tento palác bude po své náročné obnově využíván způsobem, který odpovídá jeho mimořádnému architektonickému významu. Chápeme, že historické budovy musí často najít nové využití, avšak je důležité, aby tyto změny respektovaly jejich noblesu a kulturní hodnotu.
Úpravy a opravy fasády – původní záměr odkrýt původní probarvený štuk z doby Kiliána I. Dientzenhofera se bohužel nezdařil, původní omítky a barevnost jsou zřejmé už jen z prvního průjezdu. Při realizaci plošných sond se zjistilo, že klasicistní překryvy jsou tak nešťastně provedené, že je nelze bez poškození originálu sejmout. Proto byl v průběhu stavby zrevidován návrh a bylo dohodnuto řešení pomocí nátěrů lazurními vápennými barvami bez plnoplošného podnátěru a bez plného krytí tak, aby fasáda zůstala živá a s patinou.
Dále proběhla výměna všech oken za okna špaletová, vnější křídla otvíravá ven v líci fasády. V přízemí byly odstraněny mříže a v povolených částech vybourány parapety a okna změněna na dveře a vyměněny výkladce do dvora. Boční lodě vstupního vestibulu jsou uzavřené příčkou z ohýbaného skla a je zrestaurována sochařská výzdoba na fasádě, originály soch jsou nahrazeny kopiemi.
Úpravy vnitřních dvorů – spočívaly především ve výměně původní dlažby a ve snížení druhotně navýšené nivelety dvorů, aby se odhalily utopené prvky. Kvůli tomu vznikla v prvním průjezdu vyrovnávací rampa z ulice Na Příkopě, která končí před prvními sloupy vestibulu. Návrh nové dlažby byl řešen v mnoha variantách, které byly konzultovány se zástupci památkové péče, a zvítězilo konzervativní řešení.
Revitalizace střešní krajiny – střecha paláce byla původně nahodile poseta vikýři, výlezy, přisvětlovacími okny všech možných typů, bez jakékoli kompozice a ohledu na estetiku. Všechny vikýře jsou nově nahrazeny jednotnými utilitárními pultovými vikýři. Detaily jsou řešené tradičně, pomocí skládané prejzové krytiny. Některé vikýře mají místo okna větrací žaluzie a slouží pro nasávání nebo výduchy vzduchu.
Vnitřní dispoziční úpravy – převážná část stavebních úprav spočívala v odstranění nevhodných vestaveb, vybudování nového sociálního zázemí a vybudování a obnově vertikálních komunikací, které byly postupně vybourány. Součástí je také zpřístupnění objektu pro pohybově postižené. Začátkem roku 2025 bylo v prvním patře otevřeno Mucha muzeum a další provozy budou následovat. Sklepy renesančního a gotického původu dříve sloužily pouze jako technologické zázemí, postupem času byly zanesené rozvody, příčkami, uliční část s plynovou kotelnou byla přestropená. Sklepy se dožijí plné rehabilitace, až bude technologie přemístěna do plánované novostavby ve vnitrobloku. V budoucnu se předpokládá využití sklepů jako součásti kavárny nebo jako výstavního prostoru ke kavárně v přízemí.
