Ing. arch. Petr Vávra, Ing. arch. Lenka Vávra, Ing. arch. Akad. arch. Kateřina Vávrová
Za obcí, u cesty vedoucí hlouběji mezi šumavské lesy a pláně, stojí chalupa z konce 19. století. Stavba i místo, které si zaslouží úctu. Rekonstrukce, která umocňuje radost z domu, který stále slouží, sedí v krajině, nekřičí do svého okolí.
Silueta domu zůstala nezměněna. Nová prosklení se ukrývají za velkými okenicemi před rozmary šumavského počasí stejně jako před zraky kolemjdoucích, když jich zrovna není třeba. Jejich kolejnice se ale nijak neskrývají, stejně jako pohledový beton s texturou navazující na prkna fasády. Nekřičet zde neznamená nepřiznávat novou vrstvu, kterou dům rekonstrukcí získal. Stávající krov byl vyspraven a zesílen přiznanými ocelovými nosníky a nese střechu i nadále, přestože nově ukrývá půdní vestavbu. Zachránit se podařilo i některé dřevěné podlahy či kachlová kamna s labyrintem. Léta chalupaření se ale přeci jen na stavbě podepsala a mnohé části musely pryč, zejména v původně hospodářské části. Právě tam vznikl prostor pro novou vestavbu v přízemí. Vestavby v přízemí a v podkroví jsou řešeny jako moderní dřevostavba obložená vláknocementovými deskami a překližkou s přiznaným montážním materiálem, jako by byly celé do objektu přišroubovány. Ukrývají mimo jiné všechny koupelny a zázemí a jsou konstrukčně odděleny i odizolovány od stávající konstrukce. Chyby minulosti se neopakují a původním konstrukcím není nuceno užití a režimy vlhkosti, které jim nejsou vlastní. Přesto je fenoménu chalupaření vzdán hold, bez něj by se ostatně chalupa dneška nedožila. Nejvelkolepějším prostorem domu, převýšeným až do krovu, je tak stodola, místo napůl cesty mezi vnitřkem a vnějškem, teplem a zimou. Střecha je zateplena se stejným detailem lemu jako zmijovka, klasická čepice českých chalupářů.
Přístup k rekonstrukci chalupy je založen na pokoře ke stavbě jako celku, ke všem jejím vrstvám – ve smyslu její matérie i historie. A to přestože stavba potřebovala očistit od řady nevhodných zásahů a úprav, které způsobily navazující stavební poruchy.
Nevhodné opravy hospodářské části z 80. a 90. let zapříčinily rozlomení základů, ty tak musely být provedeny nanovo. To si vyžádalo vyheverování více jak třetiny krovu, který byl následně usazen na 3 mohutné železobetonové sloupy realizované společně se základy.
Krov chalupy byl taktéž přetížen betonovou krytinou, podařilo se ho však zachránit a podkroví zároveň zobytnit – těžkou betonovou krytinu nahradily falcované šablony a některé prvky krovu byly zesíleny přiznanými ocelovými příložkami. V rámci tohoto zesílení se vytvořil prostor jak pro vlastní obytné místnosti, tak pro zateplení střešního pláště.
Do podkroví a hospodářské části vložená moderní dřevostavba obsahující i všechno hygienické zázemí je od původních konstrukcí oddilatována i odizolována tak, aby nedocházelo k průniku vlhkosti, ale zároveň nedošlo k narušení difůzně otevřeného charakteru původních konstrukcí.
Zachráněná kachlová kamna dělají radost, nicméně běžné vytápění objektu je řešeno tepelným čerpadlem vzduch–voda řízeným skrze smart home. Ten řídí i zbytek elektroinstalace domu, včetně elektricky posouvaných vnějších okenic kryjících nová okna.
.jpg)
