BYRÓ architekti / Jan Holub, Tomáš Hanus
svépomocí
Chata nad Sušicí je koncipována jako volnočasový dům pro jednu obyvatelku (a její hosty). Dům se nachází na rozhraní města a volné krajiny, na úzké a svažité parcele, ze které je nádherný výhled na město a přilehlou Šumavu. Drobný objekt je situován na hraně pozemku a přístupové cesty, kde jeho štít plynule přechází ve vstupní branku a plot, který je stejně jako fasáda domu tvořen nehoblovanými střešními latěmi. Latě plotu postupně řídnou, díky čemuž ponechávají vizuální kontakt mezi dvorkem a okolními stromy. Zároveň však poskytují obyvatelům soukromí před pohledy kolemjdoucích, jelikož pod úhlem tvoří neprůhlednou stěnu. Princip domu-plotu je umocněn důsledným použitím červené barvy, která je inspirována základovou červenou barvou, která se objevuje na většině plotů i chat v okolí.
Dům si pečlivě chrání své soukromí a zároveň nabízí výhledy směrem do zahrady, na město i okolní krajinu. Díky tomu, že je objekt určen pro jednoho obyvatele, promítli jsme do jeho uspořádání maximálně otevřenou dispozici. Do hlavního prostoru domu je vložen pouze objem s koupelnou a toaletou, který odstiňuje zádveří a niku na spaní od obytného prostoru s kuchyní. Převýšený prostor se šikmou střechou dává malé půdorysné ploše potřebnou třetí dimenzi a poskytuje prostor určený na přespání hostů.
Motiv prohnuté střechy je na domě určitou nadstavbou a hrou. Od počátku jsme věděli, že projekt musí být nízkonákladový a budeme pracovat s velmi drobnou stavbou. Zároveň jsme chtěli propůjčit domu i jeho vnitřnímu prostoru detail a určitou jedinečnou náladu, která ho bude definovat. Dlouho jsme hledali na trhu typizovaných stavebních konstrukcí a shodou okolností jsme se dostali k prohýbaným střešním nosníkům, které byly překvapivě levné a pomohli nám vtisknout objektu jeho charakter... Díky prohnuté střeše při pohledech ze zahrady a z dálky kopíruje křivka domu horizont krajiny a symbolicky uzavírá řadu okolních chatek. Zároveň je zblízka téměř neznatelná a samotní obyvatelé jí příliš nevnímají.
Další aspekt, který významně definuje tento projekt, jsou jeho nízké stavební náklady. Byť to na první pohled nejspíš není patrné, dům byl postaven v podstatě z toho nejlevnějšího, co bylo k dispozici. Fasádu domu tvoří náhodně kladené a orientované nehoblované střešní latě, podlaha je betonová, okna plastová, vnitřní povrchy jsou z omítek, překližky druhé jakosti a obkladů 10x10cm, podlaha v koupelně z průmyslové gumy apod...
Specifické jsou, minimálně pro nás jako architekty, také okolnosti vzniku celého domu. Kromě návrhu, projektové dokumentace a povolovacího procesu jsme stáli u celého projektu se vším všudy - z větší části jsme totiž dům nakonec i postavili ve dvou lidech svépomocí. Z projektu se tak pro nás stal experiment se vším všudy... (Během návštěvy stavby, kdy jsme přijeli zkontrolovat hrubou stavbu a dohodnout se na systému fasádního laťování, se stavební firma ukázala jako natolik nekompetentní, že jsme byli nuceni se s ní rozloučit a hledat náhradu.
Vzhledem k tomu, že jsme operovali s velmi omezenými prostředky, nikoho jsme nenašli a pustili se tak do fasády během jednoho letního týdne sami.) Nakonec jsme na domě strávili asi tři měsíce, vyplnili covidové pauzy v ateliéru a kromě několika drobností jsme dům dokončili kompletně vlastními silami, do posledního detailu a včetně interiéru.
